Chvíle

Josef Zíma

D#mBílé, Bprsty D#mbílé,
Htápou D#mv černých BkláveD#msách, B 
D#mchvíle, Bšedá D#mchvíle,
HkutáF#lí se C#7jako F#hrách. B 
D#mPro ní se Bsnad i D#mdokážeš Bprát,
D#mzlost na ní Bmáš, přesto D#mdál jí máš Brád,
D#mchvíle, Btvoje D#mchvíle,
Hčasto D#mšedá Bjako D#mfrak.
Bílé, prsty bílé, do tmy svítí na tvůj pláč,
chvíle, zas jen chvíle, často ptáš se, co je zač.
Proč jsi tu sám, když nemusíš být,
ztrácíš tu čas a snad ztrácíš i klid.
Chvíle, tvoje chvíle, s ní si hraj, vždyť sám jsi hráč.
D#m7Teď bys chtěl F#náhle C#7být
F#tam, kde jsi C#7dříve stával,
F#noc co C#7noc F#pod temnou C#7oblohou.
A chtěl zas F#zpátky C#7mít
F#právě snad C#7všechny chvíle
F#včera ztracené, Bkteré dnes jen tvé
D#mbílé, Bprsty D#mbílé
Hhladí D#mstále Bv myšlenD#mkách.
Chvíle, sladké chvíle s tebou žité na cestách.
Cesty však k nám už vymazal čas,
bolest i stesk dodnes zanechal v nás.
Chvíle, naše chvíle víc teď šedá než je frak.
Bílé, prsty bílé, tápou v černých klávesách,
chvíle, šedá chvíle, kutálí se jako hrách.
Pro ní se snad i dokážeš prát,
zlost na ní máš, přesto dál jí máš rád,
chvíle, tvoje chvíle, často šedá jako frak.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:25:44.867+00:00
Výsledky hledání: